Ruší se vedlejší pracovní poměr?
     Zákoník práce a z něj vycházející zažitá praxe po dlouhé období rozlišoval hlavní a vedlejší pracovní poměr.
Daňově uznatelné náklady (ust. § 24 odst. 2 písm. j) zákona č. 589/1992 Sb., o daních z příjmu)
     V návaznosti na novou právní úpravu pracovněprávních vztahů v novém zákoníku práce účinném od 1.1.2007 bylo potřebné promítnout tyto změny i do tzv. doprovodného zákona k zákoníku práce, a tak zároveň se zákonem č. 262/2006 sb., zákoník práce byl přijat zákon č. 264/2006 Sb. (tzv. doprovodný zákon), kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce. Tímto zákonem je měněno celkem 60 zákonů, většina změn je pouze legislativně technických, ale dochází i k několika významným věcným úpravám.
Srážky z příjmu
     Úprava srážek z příjmu zaměstnance z pracovněprávního vztahu zahrnující srážky ze mzdy, srážky z platu a z jiných příjmů zaměstnance z pracovněprávního vztahu (odměna z dohod, náhrada mzdy, odstupné, …..) je v rámci nového zákoníku práce soustředěna již jen v zákoníku práce v ust. § 145 a násl. a vychází z úpravy obsažené v dosavadním zákoníku práce, ust. § 12 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ust. § 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, a z § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb.
Výpověď z pracovního poměru
     Výpověď z pracovního poměru je způsobem rozvázání pracovního poměru v praxi nejčastěji užívaným.
Co přináší nový zákoník práce?
     Nový zákoník práce byl přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR definitivně dne 23.5. 2006, kdy tato přehlasovala veto prezidenta. Ve Sbírce zákonů byl zmíněný právní předpis vyhlášen dne 7.6.2006 pod číslem 262/2006 a účinnosti nabyl dnem 1.1.2007, a to i přes mnohé negativní postoje a názory prosazující vzhledem ke krátké době legisvakance ( možnosti seznámit se s tímto předpisem) odloženou účinnost.
O jedné nejednoznačnosti zákona o zaměstnanosti
     Praxe úřadů práce je taková: uchazeče o zaměstnání eviduje ten úřad práce, v jehož správním obvodu má uchazeč trvalé bydliště. Proč je tomu tak a proč by tomu tak být podle mého názoru nemělo, o tom pojednává tento příspěvek.
O čem se mluví - připravovaná novela zákoníku práce
     Poslanecká sněmovna schválila v říjnu 2003 tzv. "euronovelu" zákoníku práce. Novela stanovuje obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a při výkonu povolání, omezuje uzavírání pracovních smluv na dobu určitou a obsahuje novou úpravu dohody o omezení výkonu výdělečné činnosti zaměstnance po skončení pracovního poměru. Nyní čeká novelu projednání v Senátu.
Zaměstnanci na cestě do EU
     Předkládáme recenzi na zajímavou publikaci.
Právní předpisy
      ZÁKONY, NAŘÍZENÍ VLÁDY, VYHLÁŠKY (v platném znění) - server MPSV.CZ
Ochrana osobnosti v pracovněprávních vztazích
     V případě, že se chování zaměstnanců - ať už nadřízených, spolupracovníků, nebo i podřízených - velmi úzce dotýká lidské důstojnosti, pověsti, zdraví, které snižuje sebevědomí zaměstnance a vytváří negativní atmosféru na pracovišti vůči jinému zaměstnanci, má tento zaměstnanec několik možností, jak se bránit.
Konkurenční doložka
     Stávající úprava zákoníku práce byla doplněna novelou zákoníku práce č. 155/2000 Sb. o další podmínky, které je možné sjednat v pracovní smlouvě. Těmito podmínkami jsou konkurenční doložka a odchodné. Právě o konkurenční doložce bude pojednávat můj příspěvek.
Zásada rovnosti - pokus o strukturování některých problémů
     Nedávno přijatá -harmonizační- novela Zákoníku práce u nás zavedla princip rovného postavení bez rozdílu pohlaví. Tento princip (zásada) patří jednoznačně mezi nejrozvinutější úpravy v oblasti pracovněprávních předpisů EU, kde má také již letitou tradici. Tento článek se snaží nastinit stávající evropskou právní úpravu a její aktuální dopad na pracovní právo ČR
K problematice sexuálního obtěžování
     Každý zaměstnavatel by měl -de lege lata vyvíjet úsilí k předcházení výskytu sexuálního obtěžování v jeho podniku. K dosažení takového cíle by jej ostatně měl - de lege ferenda- motivovat i právní řád, resp. jeho legislativní opatření. Článek se snaží nastínit problematiku sexuálního obtěžování v kontextu našeho práva a práva EU
Několik poznámek k harmonizaci pracovního práva po vstupu ČR do EU.
      V oblasti pracovního práva sleduje zákonodárství ES v prvé řadě obsahovou harmonizaci národních právních úprav. Harmonizace ovšem neznamená plné popření, či vytěsnění vnitrostátního práva členských států, ale jejich sblížení (nikoli sjednocení), které je založeno na stanovení určitých minimálních standardů jako východiska pro konkrétní úpravu ve vnitrostátních právních řádech. Směrnice, která je hlavním nástrojem harmonizace, nemá za prioritní cíl vytvoření prostoru volného pohybu pracovníků. Jejím prvotním úkolem je vytvořit vzájemně vyrovnané pracovní podmínky a podmínky soutěže jako nezbytný předpoklad hospodářské koncepce jednotného trhu.
K obecným problémům spojených s harmonizací práva ČR s právem ES
      Závazek harmonizovat vnitrostátní právo ČR s právem ES, které vyplývá ve s vé obecné podobě z článku 69 Asociační dohody, naráží na určité problémy.

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Příspěvky
Dotazy a odpovědi
Dotazy a odpovědi v sekci Laik/dotazy
Vzory smluv