Konkurenční doložka je upravena v zákoníku práce v § 29 odst. 2. Toto ustanovení o konkurenční doložce bylo vloženo do novely č. 155/2000 Sb. zákoníku práce až dodatečně na základě poslaneckého návrhu. Vládní návrh s konkurenční doložkou ani odchodným nepočítal.

Účelem konkurenční doložky je chránit zaměstnavatele před zneužitím znalostí, které u něj zaměstnanec získal. Zaměstnanec se může zavázat, že po stanovenou dobu, nejdéle však jeden rok po skončení pracovního poměru, nebude vykonávat pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet činnost, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele, a to za podmínek, za nichž to lze od zaměstnance spravedlivě požadovat. Za porušení takového závazku může být sjednána přiměřená smluvní pokuta.

Konkurenční doložka musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Dále v konkurenční doložce, opět pod sankcí neplatnosti, musí být sjednána lhůta, po kterou nesmí zaměstnanec danou činnost vykonávat, stanovená lhůta nesmí být delší něž jeden rok a nesmí být rozšířena o zákaz dalších činností, než - li je předmět činnosti zaměstnavatele, nebo činnost, která má soutěžní povahu vůči podnikáni zaměstnavatele. Naopak může být písemně sjednána na dobu kratší a okruh činností může být vymezen úžeji.

Ujednání o konkurenční doložce se nevztahuje pouze na další pracovní poměr, ale i na jinou výdělečnou činnost bývalého zaměstnance. Nebude se tedy vztahovat pouze na pracovní smlouvu, ale i na jiné smlouvy např. podle občanského zákoníku.

Ustanovení § 7 odst. 2 zákoníku práce vyvolává několik připomínek.

Předně se jedná o ustanovení, které je vnitřně rozporné, neujasněné a vyplývají z něj výkladové problémy.

Jedná se hlavně o dikci vyžadující uzavření konkurenční doložky jen za podmínek, za nichž to lze od zaměstnance spravedlivě požadovat.

Úprava v zákoníku práce se neomezuje na určitý okruh zaměstnanců, s nimiž lze doložku sjednat, v tomto je naše úprava rozdílná od obdobných úprav v zemích EU. Osobně v tomto nevýhodu nespatřuji. Existují provozy, kde i řadoví zaměstnanci přicházejí do styku se skutečnostmi, které mají povahu obchodního tajemství (§ 17 až 20 obchodního zákoníku) a sjednání konkurenční doložky je jistě na místě.

Dále je úpravě vytýkáno, že pokud se zaměstnanec svobodně vzdá svého práva, neobsahuje stanovení náhrady zaměstnanci, že se svobodně zavazuje k omezení při výběru zaměstnání po skončení pracovního poměru na určitou dobu. Někteří autoři hovoří o omezení práva zaručeného čl. 26 Listinou základních práv a svobod. S tímto však nelze zcela souhlasit, neboť Listina hovoří především o výběru povolání a nikoliv zaměstnání. Mezi těmito dvěma pojmy je podstatný rozdíl – po úspěšném absolvování právnické fakulty je absolvent povoláním právník, ale může být zaměstnán jako zahradník. Nemůžeme hovořit o omezení volby povolání nebo dokonce jeho přípravy. Pravdou zůstává, že právo podnikat a právo provozovat hospodářskou činnost, které nám čl. 26 Listiny rovněž zaručuje, může být v jisté míře omezeno, avšak případné omezení v konkurenční doložce Listině neodporuje. Proto lze doporučit, aby byla konkurenční doložka sjednána opravdu přesně s vymezeným předmětem činností, které zaměstnanec po skončení pracovního poměru nesmí na stanovenou lhůtu vykonávat. V otázce kompenzace za omezení výběru zaměstnání po skončení pracovního poměru se naše právní úprava od úpravy v jiných zemí rovněž liší.

V případě, že zaměstnanec poruší ujednání vyplývající z konkurenční doložky a po výzvě zaměstnavatele bude dále pokračovat v činnosti, kterou nesmí vykonávat, zaměstnavatel musí podat žalobu. V případě, že není v konkurenční doložce sjednaná smluvní pokuta, nemůže ji v návrhu na bývalém zaměstnanci požadovat. Může požadovat, aby zaměstnanec upustil od dosavadní činnosti, která odporuje ujednání v konkurenční doložce, dále může v konkrétních případech uplatňovat právo na náhradu škody a např. uhrazení nákladů na právní zastoupení.. Pokud je sjednána smluvní pokuta, může navrhovatel uplatňovat i zaplacení stanovené smluvní pokuty.

Konkurenční doložku lze sjednat i dodatečně, pokud budou splněny podmínky v § 29 odst. 2 a § 36 odst. 1. Uzavření konkurenční doložky je možné pouze tedy, dohodnou – li se zaměstnavatel a zaměstnanec na tomto sjednání. Zaměstnavatel nesmí v žádném případě zaměstnance nutit a ani nijak postihovat za to, že se zaměstnanec dodatečnému uzavření brání.