Pohledy: | právník | laik | student | mapa serveru | pomoc | hledat |
Adresáře | Knihovna | Jobs | Diskuze | Právní oblasti |
Občanské | Rodinné | Pracovní | Obchodní | Správní a související | Trestní | Ústavní | Mezinárodní | Právo a EU |
Ruší se vedlejší pracovní poměr?
Zákoník práce a z něj vycházející zažitá praxe po dlouhé období rozlišoval hlavní a vedlejší pracovní poměr. O vedlejší pracovní poměr se jednalo tehdy, jestliže zaměstnanec za trvání pracovního poměru, v němž byl zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, konal práci v dalším pracovním poměru, který mohl být sjednán pouze na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu. Tyto pracovněprávní vztahy pak byly ve vztahu hlavní – vedlejší pracovní poměr. Rozlišování pracovních poměrů na hlavní a vedlejší však nemělo absolutně žádnou oporu v právu Evropské unie a zakládalo nerovnost zaměstnanců pracujících v hlavním a vedlejším pracovním poměru u jednoho a téhož zaměstnavatele. Vedlejší pracovní poměr měl totiž specifický právní režim s nižší právní ochranou. Zákoník práce především umožňoval rychlé a snadné rozvázání vedlejšího pracovního poměru. Nový zákoník práce účinný od 1.1.2007 již nerozlišuje mezi hlavním a vedlejším pracovním poměrem. Dle ust. § 13 odst. 4 zákoníku práce zaměstnanec pracující v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nemůže u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Jinými slovy zaměstnanec může mít k témuž zaměstnavateli, u nějž je v pracovním poměru další pracovní poměr nebo pro něj pracovat na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, avšak nemůže vykonávat druhově stejnou práci. Důvodem je jistě zabránění obcházení ustanovení o přesčasové práci. Tato nová úprava samozřejmě neznamená, že by zaměstnanec nemohl být zaměstnán ve více pracovních poměrech, např. u různých zaměstnavatelů, kdy u jednoho zaměstnavatele by byl zaměstnán na kratší pracovní dobu, ovšem nepůjde již o hlavní a vedlejší pracovní poměr, ale o dva pracovní poměry s různě stanovenou pracovní dobou užívající naprosto stejné ochrany. Dochází ke zrušení rozlišování hlavního a vedlejšího pracovního poměru. Pracovní poměry tak nadále jsou bez ohledu na to, jestli jsou sjednány na stanovenou týdenní pracovní dobu či nikoli, posuzovány stejně, u dosavadních vedlejších pracovních poměrů se tak rozšiřuje jejich ochrana zejména v souvislosti se skončením pracovního poměru. V případě, že je zaměstnavatelem zaměstnance stát, platí toto omezení, jen pokud jde o výkon práce v téže organizační jednotce státu. ( např. na jednom ministerstvu). Mgr. Jana Drexlerová
|
Odkaz na seznam soudů: Příspěvky
Dotazy a odpovědi
Dotazy a odpovědi v sekci Laik/dotazy
Vzory smluv
|
Prostor www.juristic.cz je platforma pro výměnu a sdílení právních a s právem souvisejících informací. Projekt je výsledkem zájmové činnosti členů mezi něž patřila také Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Děkujeme všem podporovatelům projektu, jímž se můžete stát i vy. Přebírání obsahu bez předchozího souhlasu není dovoleno. | |
Provozuje Spolek JURISTIC od roku 1999. ISSN 1802-789X. Technické záležitosti řeší administrátor. | Kontakt |