Několik poznámek k harmonizaci pracovního práva po vstupu ČR do EU.

V oblasti pracovního práva sleduje zákonodárství ES v prvé řadě obsahovou harmonizaci národních právních úprav. Harmonizace ovšem neznamená plné popření, či vytěsnění vnitrostátního práva členských států, ale jejich sblížení (nikoli sjednocení), které je založeno na stanovení určitých minimálních standardů jako východiska pro konkrétní úpravu ve vnitrostátních právních řádech. Směrnice, která je hlavním nástrojem harmonizace, nemá za prioritní cíl vytvoření prostoru volného pohybu pracovníků. Jejím prvotním úkolem je vytvořit vzájemně vyrovnané pracovní podmínky a podmínky soutěže jako nezbytný předpoklad hospodářské koncepce jednotného trhu.

Nástroje harmonizace

K harmonizaci pracovního práva slouží výlučně směrnice . V pracovním právu lze rozlišovat dva typy směrnic z hlediska jejich struktury a působení. Na jedné straně existují směrnice, které obsahují obecné cíle a relativně abstraktní zadání, na druhé straně existují směrnice, které obsahují velmi detailní úpravu, kterou lze bezprostředně používat a které prakticky vylučuje volný prostor členských států při jejich provádění. Takovéto směrnice jsou schopné mít vertikální přímý účinek. Méně časté nástroje, resp. Prameny pracovněprávního zákonodárství jsou nařízení. Nezávazná doporučení, která se vyskytují relativně často nehrají významnější roli. Úmluva mezinárodního práva veřejného , má význam v oblasti procesní a při určení rozhodného práva.

Významnou roli zde také samozřejmě hraje soudcovské právo Evropského soudního dvora, respektive interpretace a ESD a jeho rostoucí vliv při dotváření práva ES. Český soudce bude muset sledovat, zdali se neodchyluje od výkladu ESD. ESD totiž ve své činnosti slučuje právo kontinentální a common law. ESD si již několikrát svým výkladem rozšířil svou pravomoc. Na základě rozsudku REWE (158/80) stanovil ESD nejen povinnost členského státu harmonizovat, ale též upravit ve vlastním právním řádu sankci pro případ porušení směrnice subjekty vnitrostátního práva.

Cíle harmonizace

Hlavním cílem harmonizace práva ES je obsahové přizpůsobení právních textů jednotlivých členských států právním aktům ES.

Z hlediska harmonizace jsou bezpochyby nejdůležitější nařízení. Do právních řádů členských států vstupují přímo, bez součinnosti domácí legislativy (zpravidla však vyžadují určité legislativní nasazení).

Dále jsou to směrnice, s jejichž realizací je spojena podstatně náročnější transformační procedura. V praxi mají sice silnou relevanci ve své faktické účinnosti, nepůsobí však bezprostředně . Je nutné jejich promítnutí do  právních řádů jednotlivých členských států, což zpravidla vyvolává nutnost modifikovat domácí právo. V tomto smyslu jsou kladeny vysoké požadavky na  dodržení zásadních parametrů aktů komunitárního práva. Požadovaná je přesnost textu a jednotnost jeho výkladu, čímž jsou vytvořeny předpoklady a podmínky jednotné a sourodé aplikace.

Formální shodnost právních předpisů je však nezbytná, má-li legislativa ES řádně fungovat, doplnit vytvářením náležitých struktur pro její realizaci. Nezbytné je taktéž přizpůsobení soudních a správních orgánů.


Název rubriky - Pracovní pr. - příspěvky
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 9.8.2000 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 9.8.2000.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Renáta Matejková

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Příspěvky
Dotazy a odpovědi
Dotazy a odpovědi v sekci Laik/dotazy
Vzory smluv