Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (kam dohoda o pracovní činnosti patří) jsou upraveny v části čtvrté zákoníku práce. Je vyloučeno analogicky použit část druhou, která upravuje pracovní poměr. Pro např. není možné, aby pracovník zaměstnaný na dohodu o pracovní činnosti vyžadoval dovolenou. Také úprava zápočtového listu je obsažena v části druhé (§ 60 zákoníku práce). Zde je však dle mého názoru situace odlišná a zaměstnavatel je povinen také u dohody o pracovní činnosti zápočtový list zaměstnanci vystavit. Dovozuji to například z toho, že nařízení vlády č. 108/1994 Sb. (které určuje v § 3 obsah zápočtového listu) hovoří o tom, že v zápočtovém listu (potvrzení o zaměstnání) zaměstnavatel např. uvede skutečnosti rozhodné pro posouzení nároků na dávky nemocenského pojištění. Jelikož dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na všeobecném zdravotním pojištění, pak by měl mít zaměstnanec v rukou potvrzení o těchto rozhodných skutečnostech.

Závěrem lze doporučit, aby si zaměstnanec se zaměstnavatele přímo v dohodě o pracovní činnosti dohodl vystavení zápočtového listu, předejde se tak zbytečným pozdějším nesrovnalostem. U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jde totiž také o vztah zaměstnanec - zaměstnavatel a lze dle § 233 odst. 2 písm. e) sjednat v dohodě podmínky, které jinak část druhá upravuje.