Zaměstnavatel je dle § 35 odst. 1 písm. a) zákoníku práce povinen vyplácet zaměstnanci za vykonanou práci mzdu. Mzda může být sjednána v pracovní smlouvě, nebo se řídí mzdovým předpisem vydaným k tomu účelu zaměstnavatelem. Jestliže je mzda sjednána ve smlouvě, nemůže ji zaměstnavatel jednostranně snižovat. Jakékoliv její změny by musely být se zaměstnancem dohodnuty a oboustranně odsouhlaseny (nejlépe formou písemného dodatku k pracovní smlouvě). Jestliže toto zaměstnavatel poruší a jednostranně mzdu sníží, může zaměstnanec podat žalobu na zaplacení dlužné částky. Může také okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 54 odst. 1 písm. b) (důvodem je, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů po uplynutí její splatnosti).Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. Zaměstnanec, který okamžitě zrušil pracovní poměr, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu. Ta činí 2 měsíce. Na jiné odstupné (pokud nebylo sjednáno v pracovní smlouvě) nemá zaměstnanec nárok.

Není-li mzda sjednána v pracovní smlouvě (nebo v kolektivní smlouvě), je stanovena vnitřním mzdovým předpisem. Ten nesmí stanovit mzdu nižší než je stanovena vládní vyhláškou pro mzdové tarify. Zaměstnavatel může zaměstnanci mzdu snižovat až na tarifní minimum.